Reakce na příspěvek
Jen přihlášení uživatelé mohou přidávat příspěvky.
Přihlaš se nebo si ho vytvoř zdarma.
81 příspěvků za posledních 7 dní
Vlasta
31. 10. 2020 - 19:09
Krása, vypadá to. že slimáci už šli spát.
vlk
31. 10. 2020 - 17:42
...není to Hřib žlučník - hořčák ? Zkuste kousiček na jazyk a za chvilku by to bylo jasný, samo že vyplivnout...
Houbytoday
31. 10. 2020 - 19:06
Nějaký z Lošaku?
kutas
31. 10. 2020 - 19:12
To bude asi krásnopórka a podle toho tmavého klobouku hřebenitá.
kutas
31. 10. 2020 - 19:15
...kecám, kozí noha.
Mattias
31. 10. 2020 - 14:27
Dobrý den, může mi někdo pomoct s určením druhu? Jedná se o strmělku? Děkuji.
vlk
31. 10. 2020 - 15:04
...bude to mlženka, mně vždycky tak nějak divně ,,voní,, nikdy jsem je nebral...
Mattias
31. 10. 2020 - 18:42
Děkuji.
vlk
31. 10. 2020 - 14:58
...Bedla vysoká, mladé slušné na škvarečky, ,,talíře,, na řízky a sušené a mleté vynikající houbové koření skoro do všeho...
lokajka
31. 10. 2020 - 12:29
tleskám u nás letos moc nerostly podborováci
vlk
31. 10. 2020 - 14:58
...slušná úroda...hezcí praváčci, ti dva...
Vlasta
31. 10. 2020 - 19:06
Hezkýýý! Takové žně podhříbečků tady byly vloni. Letos to ovládly hřiby a teď už je na ně u nás asi zima.
Richard z Beskyd
01. 11. 2020 - 09:46
👏👏👏
vlk
30. 10. 2020 - 21:54
...no jo, opět parádička...
Vlasta
30. 10. 2020 - 20:00
Mne by zase zajímalo, jestli podhoubí přetrvává v zemi dlouhá léta i když je někdy vystaveno velkému suchu a pak, když zaprší, vyrostou houby. Alespoň si to tak představuji. To s těmi ryzci se mi stalo taky, od té doby čekám, že se zase objeví, ale nic. Musím na ně do lesa. :-)
Vlasta
30. 10. 2020 - 20:02
To je otázka na Kalfu, dík.
Kalfa
31. 10. 2020 - 08:27
Určitě sucho vydrží. Já mám na zahradě dva zakrslé stříbrné smrky, už cca 55 let, teď pod ním rostou čechratky podvinuté a to i po minulých extra suchých rocích, ale nic dalšího, řekněme ušlechtilejšího, tam nepustí, v podstatě jen saprofyty. A ty čechratky se objevily až posledních asi 15 let, předtím dlouhá léta nic. Obávám se, že i pro odborníky jsou většinou vazby a vztahy v podhoubí pověstnou mlhou na blatech - je tam, ale není dovnitř vidět.
A ještě jeden příklad. Mám oblíbený cíp lesa, je to mladá smrčina, ovšem evidentně vysázená po vykácené také smrkové plantáži. Letos i vloni hřibů smrkových doslova na kosu a hrábě a před dvěma lety podobná kvanta růžovek a hříbek žádný. Staří houbaři věřili na magickou moc Měsíce ve fázi dorůstání a taky to tak desítky let fungovalo, já se tím řídil vždy s úspěchem. Letos nejvíc rostly kolem novu. Pak chtějte poroučet dešti, větru, furt víme o matičce Zemi prd.
Vlasta
31. 10. 2020 - 19:01
Taky se mi zdá, že některé druhy hub z některých oblastí úplně vymizely. Když jsem byla malá, rostly v Krkonoších křemeňáci smrkoví. Teď už vůbec, ani v Jizerských horách jsem je nikdy nenašla. Nebo liška bledá - na tu jsem tady v Jizerkách ještě nenarazila, škoda, že se nemůžu podívat na to místo pod buky, kde jsem je nacházela v dětství. Ach jo, to blažené mládí! :-)
Kalfa
01. 11. 2020 - 09:02
Ano, ten poznatek asi učinili všichni. Ovšem zcela objektivní fakt je vymizení kyselých dešťů a s tím provázaná změna alkality půdy. Já jako kluk pamatuji, jaká byla svátost najít "praváčka", tedy hřib smrkový a ještě před necelými 20 lety rostly hnědáčci doslova na kosu ve stejném lese, kde o něj teď nezakopnu, zato jsem tam letos v září naplnil dva košíky smrkáčků. Stejně křemenáče, matka mi vyprávěla, jak za jejího mládí rostly zhusta kolem památníčků vojáků z I. světové války (pravděpodobně kvůli nehnojenému a zemědělsky ignorovanému pozemku) pak se na pár desetiletí ztratili a posledních cca 20 let opět rostou i když i na místech, kde skákaly samy do koše už zase zmizeli. Pamatuji si, na komentáře zhruba z té doby - Křemenáče rostou i na smetišti. Přesně totéž jsem zažil v cípu osikového háje kde navíc kopali patrně elektrický nebo telefonní kabel a právě kolem toho výkopu jich bylo jak nastláno. Pak asi tři roky růst dozníval a teď už asi 10 let zase nic. Svádí mne to k myšlence, kterou jsem postřehl i v jakémsi TV dokumentu o pěstování houževnatců v Británii, kde majitel farmy chodil kolem naočkovaných kvádříků substrátu a plácal do nich dřevěným tloukem, že prý kvůli růstu potřebují naplácat, že otřesy podhoubí skutečně stimulují plodnost. Tomu ostatně napovídá i postřeh mnohých houbařů, že nejvíc najdou u cesty.
A taky nesmíme zapomenout na radioaktivní expozici celé Evropy v 86, domnívám se, že toto jsou všechno faktory, které prostě v laboratorních podmínkách nelze ověřit, přitom mohou mít vliv.
Vlasta
01. 11. 2020 - 09:42
Moc děkuji za reakce - ráda si o houbách povídám.
Kalfa
01. 11. 2020 - 13:49
Díky, já myslím že diskuze není jen o tom, co jsem kde našel. To já i experimenuju s kulinářským využitím, zrovna před chvílí jsem přidal čirůvky dvoubarvé do číny (přesněji pseudočíny, kde převládá pórek, paprika a sojovka) a docela to šlo.
Gabi
30. 10. 2020 - 19:34
Svatý Kopeček...samé václavky a pár bedlí
Kalfa
30. 10. 2020 - 19:36
Hezké, gratuluji. Ale soudě podle lesklých klobouků musel jste být durch.
Richard z Beskyd
30. 10. 2020 - 20:21
Good 👏👏