Václavka obecná

Jak vypadá

Lidově se jí říká medová houba nebo václavka žlutoprstenná.

Klobouk je 30–120 mm široký, v mládí sklenutý, olivově hnědý, později téměř plochý, světle okrový, medový. Okraj je světlejší, střed šupinatý a o něco tmavší někdy až do žlutohnědé barvy. Okraj klobouku je v mládí podehnutý a spojený ke třeni blanitým závojem, později je ostrý a zvlněný.

Lupeny má dosti řídké, krátce sbíhavé, bělavé s červenými nebo hnědými skvrnami. Někdy rezaví.

Třeň má vysoký 50–200 mm, válcovitý, směrem k bázi zúžený a někdy naopak ztlustlý. Je nažloutlý nebo narůžovělý. Na vrchní části pod kloboukem je blanitý prsten, který má bělavou nebo nažloutlou barvu, nebo je nažloutlý pouze jeho okraj.

Dužina je tuhá, pružná a bělavá až nahnědlá. Chuť bývá natrpklá, někdy až svíravá. Vůně je nevýrazná, Některým houbařům může připomínat zápach sýru Camembert. 

Fotografie od vás houbařů

MV

MV

vlk

vlk

vlk

Tony52

Chceš se podělit o své fotky hub? Přidej se mezi nás a staň se plnohodnotným členem houbařské komunity.

Kdy roste

Roste především od září do listopadu, ale během mírnějšího léta ji můžeme nalézt již od července.

Kde hledat

Václavka obecná, podobně jako jiné václavky, jsou parazity stromů. Napadají především listnaté stromy. V mohutných trsech rostou na kmenech či pařezech stromů, vyhledává teplejší oblasti. Ve vyšších polohách je vzácnější. Je braná jako nebezpečný parazit, který při větším rozšíření v lesních porostech dokáže napáchat veliké hospodářské škody. 

Využití

Václavka obecný je jedlá a chutná houba, která ale musí projít řádnou tepelnou úpravou (alespoň 30 minut vaření), jinak způsobuje zažívací potíže. Proto je doporučujeme zavařovat, např. ve sladkokyselém nálevu. Z těchto václavek se dá vařit výtečná a vyhlášená držťková polévka. Houba je tržní.