Název  Kozák březový  Jíst či nejíst?
 
Latinský název  Leccinum scabrum  
 
Synonyma  Boletus scaber  
 
Měsíce růstu  VI. - XI. (zejména VIII. - IX.)  
 
Popis  Klobouk je vyklenutý, široký 50-120 mm, světle až tmavě hnědý, ale i hnědošedý, šedý nebo červenohnědý. Zasucha bývá někdy políčkovitě rozpukaný.
Rourky jsou bílé, šedavé, od třeně oddělené, vysoké 10-25 mm, dolů vyklenuté s ústími okrouhlými a drobnějšími.
Třeň je vysoký 90-160 mm a tlustý 15-35 mm, válcovitý nebo kyjovitě ztluštělý, pevný, tvrdý, často prohnutý, nahoře zúžený, bělavý, posetý jemnými černými šupinkami.
Dužnina je bílá, na řezu neměnlivá, později zbarvená do hněda, na klobouku měkká, snadno otlačitelná a na otlačených místech tmavší. Je chutná a voní hřibovitě. Za vlhka je silně nasáklá vodou.
Výtrusy jsou velké 14-20 x 4-6 um, vřetenovité, hladké, bledě hnědavé. Výtrusný prach je hnědavý až hnědý.
 
Roste  V listnatých lesích a hájích pod břízami. Za vlhka roste hojně, ale většinou jednotlivě.
 
Využití  Je to jedlá a v mládí velmi dobrá houba. Klobouky starších plodnic však měknou a třeně naopak dřevnatějí. Špatně se přepravuje, neboť plodnice se snadno pomačkají. Suší se dosti špatně. Čerstvé nebo sušené třeně rozdrcené na prášek je možno použít do polévek. Kozák březový bývá občas napaden houbovou plísní (nedohubem). Celá plodnice je jí prorostlá a jakoby ojíněná. V tomto stavu je nejedlý.
 
Možnost záměny  Není možná záměna za jedovatou houbu, jen s jinými jedlými kozáky, např. kozákem habrovým (Leccinum carpini) nebo kozákem dubovým (Leccinum tesselatum). Kozáku březovému jsou velmi podobní a blízce příbuzní kozák bílý (Leccinum holopus) a kozák černý, tzv. kapucínek (Leccinum melaneum). Lidové názvy kozáku březového jsou špičník, břízák, podbřízka a jiné.


Kozák březový - extra velký obrázek naleznete v sekci Wallpapery