Název  Hřib smrkový  Jíst či nejíst?
 
Latinský název  Boletus edulis  
 
Synonyma  Boletus bulbosus  
 
Měsíce růstu  VII-X (nejvíce VIII-IX)  
 
Popis  Klobouk je masitý, v mládí pravidelně vyklenutý, později rozložený, zpočátku bělavý, v dospělosti světle kaštanový až tmavě kaštanově hnědý, široký 50-180 mm.
Rourky jsou vysoké 10-30 mm, bílé až bělavé, později žlutavé až žlutozelené. Ústí rourek jsou okrouhlá, drobná, stejně zbarvená jako rourky a po otlačení nemění barvu.
Třeň je dlouhý 30-200 mm a tlustý 15-60 mm. Pod kloboukem je třeň bílý až hnědavý, břichatý, od poloviny dolů zahnědlý, plný, v dospělosti válcovitý, zdobený jemnou síťkou sahající do poloviny třeně.
Dužnina je čistě bílá, neměnící se, jemné vůně a výtečné, typicky hřibové chuti.
Výtrusy jsou velké 12-18 um x 4-6 um, vřetenovité, hladké, žlutavé. Výtrusný prach je olivově hnědý.
 
Roste  Hřib smrkový roste hlavně ve světlých mladých smrčinách, ani suchých, ani příliš vlhkých, často téměř v pravidelných intervalech. Na podzim jej nalezneme i v dubinách, bučinách, borech, ve smíšených lesích i na jejich okrajích, někdy i na lesních cestách. Roste i na horách. Za příznivých podmínek roste dokonce masově.
 
Využití  Použití hřibů v kuchyni i v průmyslu je všestranné. Nejlépe vyniknou sušené, čerstvé hřiby nejsou tak výrazné a dají se nahradit jinými častěji rostoucími druhy.
Hřib smrkový je nejčastějším zástupcem pravých hřibů, tzv. praváků. Pravé hřiby, tj. hřib smrkový, dubový, borový i bronzový, jsou předmětem světového obchodu a nevyrovná se jim žádný jiný druh houby (snad kromě pěstovaných žampiónů). Nejžádanější jsou sušené hřiby. Vyvážejí se do zahraničí, hlavně do západních států (v menší míře ze Slovenska, ale hlavně z Polska, Bulharska, Ruska a Ukrajiny).
 
Možnost záměny  Zaměnit ho za jedovaté houby prakticky nemůžeme. Je však nutno dát pozor na mladé závojenky olovové, které se podobají mladým hříbkům. Někdy se zamění pravé hřiby (hlavně dubový) za hřib žlučník (Tylopillus felleus), který se od pravých hřibů liší v dospělosti širokými a od výtrusů růžově zbarvenými ústími rourek, výraznou síťkou na třeni a hlavně odporně hořkou chutí.
Všechny čtyři pravé hřiby jsou někdy považovány za poddruhy nebo variety jednoho druhu hřiba obecného. Zde je uvádím jako samostatné druhy.


Hřib smrkový - extra velký obrázek naleznete v sekci WallpaperyHřib smrkový - pohled zespoduHřib smrkový - mladé plodnice